Skleněná vila a Park profesora Procházky v Lázních Toušeni

      Vila s prosklenou oranžerií stojí v městysi Lázně Toušeň na významném historickém místě. Stavba sama pochází ze 70. let 19. století, ale historie místa je mnohem hlubší.

       Mezi dnešními Slatinnými lázněmi Toušeň a řekou Labe uprostřed vyvýšené části parku stával od 13. století hrádek, pod nímž archeologové nalezli stopy ještě staršího, hradištního osídlení z 9. století. Toušeňský hrádek z doby Přemysla Otakara II., chráněný vodním příkopem, se připomíná nejčastěji v souvislosti s pobytem Karla IV., který zde přenocoval roku 1338 jako mladý markrabě po návštěvě Staré Boleslavi. Výslovně se o tom zmínil ve svém vlastním životopise. Na Toušeni dokončil písemný výklad tří biblických podobenství o království nebeském a tento výklad později včlenil do spisu Vita Caroli v podobě kapitol XI, XII a XIII. V té době drželi hrádek Toušeň jako zástavu páni z Michalovic. Od roku 1370 byla celá Toušeň – včetně hrádku, mlýna a rozsáhlých lesů za Labem – vykoupena do majetku mladšího bratra Karla IV., markraběte Jana Jindřicha, ale jeho syn markrabě Jošt ji uvolnil zpět Michalovicům. Na jaře 1421 byl hrádek po tři dny marně obléhán vojskem vzbouřených Pražanů. Mezi dalšími majiteli celé Toušeně byl i král Jiří z Poděbrad, ten zde ale nepobýval.

      V druhém desetiletí 16. století koupil Toušeň pražský primátor M. Jan Pašek rytíř z Vratu. Hrádek dal nákladně upravit a rozšířit o renesanční zámek. Za Rudolfa II., když na nedalekém Brandýse pobýval císařský dvůr, hrádek i zámek Toušeň sloužily k ubytování významných dvořanů, zejména nejvyššího hofmistra a nejvyššího purkrabího Adama mladšího z Valdštejna. Za třicetileté války rozbořili toušeňský hrádek i zámek švédští vojáci, kterým velel generál Johanes Banner. Podobně roku 1639 v širokém okolí rozbořili a rozebrali i další kamenné a zděné budovy na stavební materiál pro svá opevnění u Staré Boleslavi.

       Na sklonku 18. století zbývaly z někdejších staveb ještě části zdí, ale roku 1843 už byly k vidění jen základy. Z jejich zbytků si zde pražský stavitel Josef Svoboda postavil roku 1873 dům se zasklenou verandou, podle níž se pro celý objekt vžilo pojmenování Skleněná vila. Zahrada, obehnaná ze tří stran zdí, byla nákladně upravena v park. Dalšími majiteli byli postupně bohatí pražští obchodníci manželé Krausovi, Parschovi a Wagenknechtovi a od roku 1927 ředitel a inspektor obchodních akademií Hugo Raulich, autor učebnic o účetnictví, spolupracovník Ottova slovníku naučného a překladatel z latiny.

      Roku 1941 vilu zakoupil pražský lékař MUDr. Jaroslav Procházka, rodem z Nového Města na Moravě. Po absolutoriu lékařské fakulty se specializoval na pediatrii a jako docent byl od roku 1935 zároveň primařem infekčního oddělení nemocnice v Praze na Bulovce. V Toušeni pobýval s rodinou vždy po celé léto. Po válce roku 1946 byl na lékařské fakultě jmenován řádným profesorem a od roku 1951 až do svého skonu vedl Infekční kliniku fakulty dětského lékařství University Karlovy v Praze. Souběžně od roku 1956 řídil laboratoř pro výzkum poliomyelitidy (dětské obrny). Zásluhou profesora Procházky byly všechny děti v Československu očkovány proti dětské obrně vakcínou z Kanady. Vila zůstala v rodinném majetku dcery MUDr. Evy Procházkové-Pflugové. Nájemníci zde bydleli až do roku 1993.

       Na základě usnesení zastupitelstva Lázní Toušeně byl 1. března 2006 dům čp. 87, nazývaný Skleněná vila, s přilehlým rozsáhlým pozemkem zakoupen do vlastnictví obce. Úprava parku probíhala v letech 2009–2010 s podporou Evropské unie – Evropského fondu pro regionální rozvoj, Státního fondu životního prostředí České republiky v rámci operačního programu Životní prostředí a za finanční spoluúčasti městyse Lázně Toušeň. Park, pojmenovaný po profesoru Procházkovi, byl pro veřejnost otevřen 10. října 2010. V rámci veletrhu Zelený svět v Brně pak získal 1. místo v celostátní soutěži a ocenění titulem Park roku 2011. Rekonstrukce Skleněné vily se uskutečnila v letech 2010-2012 s podporou fondů Středočeského kraje a městyse Lázně Toušeň. Slavnostní otevření Skleněné vily pro veřejnost proběhlo 23. června 2013.

     Skleněná vila nyní slouží jako multifunkční objekt pro kulturní a společenské akce, výstavy, přednášky, zasedání zastupitelstva městyse, koncerty i divadelní představení a je zde umístěna obecní knihovna. Na nádvoří se pořádají i taneční zábavy a letní kino. Ve vile, na nádvoří a v parku se příležitostně konají dětské slavnosti a různá společenská setkání. V případě potřeby poskytuje celý komplex náhradní prostory pro školní výuku a školní družinu. Je možný i pronájem pro rodinné slavnosti (svatby, promoce, narozeniny).

jvk

(2. 9. 2020)

Obec Baráčníků má v Lázních Toušeni velikou tradici. Do dnešního dne se její členové scházejí, organizují či spoluorganizují řadu významných akcí v městysi.

  • Aktuálně mají 35 členů.
  • Schází se vždy první pátek v měsíci v 18.00 hodin na rychtě v Požární ulici.
  • Organizují či spoluorganizují významné akce v obci.

Z historie:

 

Motto: "Stavět se má na skále, ne na písku!"

Tato slova souseda Krumla platila členům obnoveného spolku baráčníků v Toušeni roku 1929. Jako kdyby vysvětlovala i důvod desetileté přestávky v životě toušeňských baráčníků, kteří svou první Obec ustavili již v roce 1898.
Původně se scházeli v hostinci u Salačů (u Walliánů), poté u Davídků, v roce 1955 se jejich domovem stala bývalá hospoda u Choděrů. Nápis "Ni zisk, ni slávu" v průčelí rychty se prolínal činností celých generací. Nejprve rozvíjeli spolkový život pořádáním bálů, dožínek a výletů. Svou dobročinnost zaměřili na pomoc chudým dětem, sociálně slabým a nemocným členům, tzv. pohřební fond sloužil až do r. 1986.

baracnici

Po 2. světové válce penězi získanými ze zábavních a kulturních podniků přispívali např. místní škole, užitek přinesl i patronát nad školou mateřskou. Byl zaslán peněžitý dar na budování vesničky SOS. Baráčníci přispívali i na mnohé akce ke Dni dětí, vybudovali autobusovou zastávku a udržovali parčík u Davídků, podíleli se na úklidu hřbitova a údržbě veřejných ploch. Významnou roli sehrál odbor tetiček, který podle svých zápisů z let 1933–1958 byl velice aktivní. Tzv. Mladá chasa tančila Českou a Moravskou besedu na veřejných vystoupeních. Tetičky a sousedé nikdy nezapomínali na starší a nemocné členy, potěšili je návštěvou, gratulací či dobrým slovem.

V současné době baráčníci svou účastí v národních krojích nebo ve svérázu obohacují významné akce v městysi. Žáci místní školy vystupují na jejich valných zasedáních a slavnostech s lidovými tanci ve stylizovaných dětských krojích, jejichž základ pochází z baráčnické výbavy, obohacen obětavými vyučujícími a příznivci.

Toušeňští baráčníci připravují cestovatelské a aktuální besedy, promítání archivních snímků videoklubu, zájezdy a výlety do okolí, svou Toušeň propagují při každé příležitosti.

Pravidelně navštěvují baráčníky v okolních obcích, podílí se na práci I. polabské župy, pražské Veleobce i vydávání baráčnického tisku. Přispívají potřebným po přírodních katastrofách.

Svépomocí byla upravena nová rychta. I když fluidum starobylého sídla u Choděrů zmizelo. Stala se přívětivým místem srdečných setkání a tvořivé spolkové činnosti. Její dveře jsou otevřeny pro každého, kdo ctí zásady slušnosti a sousedské pospolitosti.

Ve své práci se řídí, podobně jako ostatní baráčnické obce, starobylými regulemi, které vznikly v předminulém století. Tak například první oslovení na baráčnickém sedění má toto znění:

„Počestné právo, vážený rychtáři, moudří a opatrní konšelé, milé tetičky, vážení sousedé!“

Konšelstvo Obce baráčníků Lázně Toušeň zvolené na posledním valném volebním zasedání 9. listopadu 2019:

pantatínek – soused František Bareš
panímaminka – tetička Mária Němečková
rychtář – soused Jiří Kučera
místorychtář – soused Petr Šeda
syndik – tetička Alena Šedová
berní – tetička Alena Bílá
vzdělavatelka a gratulantka – tetička Ludmila Konopková
kronikářka a zapisovatelka – tetička Eva Kučerová
slídilové účtů – tetička Nataša Skrzypczyková, tetička Iva Skálová, soused Josef Konopka
praporečník – soused Miroslav Vaňousek
ponocný – soused Josef Konopka
šafářka – tetička Božena Špitálníková
dráb – soused František Bareš

Rychtáři Obce baráčníků Lázně Toušeň:

  1. František Černý od 15. 5. 1898 /založení spolku/ do r. 1900 a od r. 1902 do r. 1919
  2. Jan Doležal 1900–1901
  3. Antonín Živnůstka 1901–1902
  4. Václav Válek 1929–1939
  5. Václav Hermut 1939–1940
  6. Jan Michalec 1940–1945
  7. Josef Zvěřina 1945–1949
  8. František Vopat 1949–1959
  9. František Černý 1959–1969
  10. Karolína Jirkovská 1969–1970
  11. Jan Zahrádka 1970–2003
  12. Jiří Kučera 2003 - dnes

Baráčnická píseň

Baráčník být, to má je slast,
milovat vždy svou drahou vlast.
Já rád vždy dám, co mého jest,
bych zachoval svých předků čest.
Ty Čechy mé, vlast předrahá,
jest baráčníků otčina.
Ty Čechy mé, vlast předrahá,
jest baráčníků otčina.


Úkol náš jest čestným vždy být,
vždy darovat, kde nutno jest.
By rád vždy Čech tu v Čechách žil,
by blahobyt vždy u nás byl.
Ty Čechy mé, vlast předrahá,
jest baráčníků otčina.
Nuž spojme se v železný kruh,
při dobrých srdcích stojí Bůh!

Divadelní spolek při T.J. Sokol Lázně Toušeň se vypracoval mezi přední české amatérské soubory. Po úspěšné reprezentaci sokolského divadla na Jiráskově Hronově (2008 + 2010) přijal soubor pozvání k reprezentaci českého amatérského divadla v Německu (2009), Francii (2010), Číně (2010) a Švýcarsku (2011). Vedle toho a vedle vlastní činnosti je soubor pravidelně pověřován pořádáním české části Národních přehlídek sokolských ochotnických divadel (XI. přehlídka proběhne na jaře 2019). V současné době je divadlo bez hlavního režiséra, o tuto funkci se dělí Jana Hadrbolcová a Ing. Dušan Müller.

Tělocvičná jednota Sokol Lázně Toušeň byla založena 1. listopadu 1918 a toušeňská sokolovna byla první sokolovnou uvedenou do provozu v Československu. Během druhé světové války a období komunismu byla činnost jednoty násilně přerušena a obnovena byla až v roce 1994, kdy se starostou stal armádní generál v. v. Ing. Tomáš Sedláček, čestný občan městyse Lázní Toušeně a čestný předseda Čs. obce legionářské.

V loňském roce (2018) oslavila Toušeňská jednota 100 let fungování. V roce 2020 bude mít i sokolovna rovných sto let.

Výbor TJ Sokol

Současný výbor, zvolený v březnu 2019 na Valné hromadě, pracuje nově ve složení:
 
Mgr. Jana Freudlová – starostka
Petra Shrbená – jednatelka
Mgr. Dana Hlaváčková – hospodářka
Bc. Jan Freudl – náčelník
RNDr. Jan Králík, CSc. - vzdělavatel
Vojtěch Shrbený – člen výboru
Ing. Dušan Müller – člen výboru
Kontrolní výbor pracuje ve složení: Ing. Luboš Jakub, Antonín Čápek, Bc. Věra Hlavatá
 

Členská základna

T. J. Sokol Lázně Toušeň má v současné době 80 členů. Roční příspěvek dospělého člena činí 500 Kč; děti do 18 let a senioři nad 65 let platí ročně 200 Kč. Sletová známka je za 50 Kč. Přihlášky přijímá, příspěvky vybírá a členské průkazy i známky vydávají jednatelka Petra Shrbená (723 846 933 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) nebo starostka Mgr. Jana Freudlová (607 248 587 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).
  • Divadelní spolek organizuje zkoušky a představení podle potřeby.
  • Společenské akce, dětské dny apod. organizuje výbor Sokola ve spolupráci s divadelním souborem většinou o víkendech.
  • Pod divadelní spolek Lázně Toušeň i soubor písní a tanců DYKYTA organizuje zkoušky a vystoupení podle potřeby a svolává je vedoucí souboru Josef Sluka.
  • Oddíl všestranosti pořádá cvičení a turistické výlety svolávané členy výboru.
  • Allkampf - sporotvní oddíl cvičící nové bojové umění Allkampf - vede Jan Rychnovský
  • Opravy a rekonstrukce probíhají podle plánu stanoveného výborem Sokola.

Společenské akce

Členové T. J. Sokol pořádají v sokolovně každoročně řadu pravidelných společenských akcí: v únoru je to tradiční karneval a dva dětské karnevaly, v květnu pouťovou (floriánskou) zábavu, v červnu, ve spolupráci s městysem Lázně Toušeň, dětský den, v listopadu posvícenskou (martinskou) zábavu a v prosinci mikulášskou nadílku. Vedle toho se účastní jako spolupořadatelé nebo pomocní organizátoři dalších společenských a sportovních akcí v městysi. Sokolovna slouží v režimu pronájmů i dalším společenským akcím jako jsou plesy, výroční zasedání spolků, společenské nebo kulturní akce městyse, sportovní soustředění, prodejní akce a soukromá setkání. Informace o pronájmech podává jednatelka Petra Shrbená (723 846 933 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Přímé kontakty

  • sokolský email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  • starostka: Mgr. Jana Freudlová 607 248 587 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  • jednatelka Sokola : Petra Shrbená 723 846 933 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  • hospodářka: Ing. Dana Hlaváčková 725 578 6600 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  • jednatelka divadlo: Jana Hadrbolcová 737 581 825 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 
Více informací najdete na stránkách divadelního spolku https://dslt.webnode.cz/novinky/