O městysi
- Základní údaje
- Kategorie: O městysi
- Zobrazení: 302
Městys Lázně Toušeň (dříve Toušeň, německy Tauschim) se nachází v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji na levém břehu řeky Labe přímo naproti ústí Jizery. Leží asi dvacet pět kilometrů severovýchodně od centra Prahy a pět kilometrů jihovýchodně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde přibližně 1 400 obyvatel.
| Pověřená obec: | Čelákovice |
|---|---|
| Obec s rozšířenou působností: | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
| Okres (NUTS 4): | Praha – východ (CZ0209) |
| Kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| Zeměpisné souřadnice: | 50°10′10″ s. š., 14°42′58″ v. d. |
| Rozloha: | 5,55 km² |
| Nadmořská výška: | 177 m n. m. |
| Nejvyšší bod: | 234 m n. m. |
| PSČ: | 25089 |
| ZÚJ: | 538914 |
| NUTS 5: | CZ0209 538914 |
Stručné dějiny
Lázně Toušeň jsou starobylý městys na Labi proti soutoku s Jizerou při valu osídleném po pět tisíciletí (archeologické naleziště mj. řivnáčské, staroúnětické a laténské kultury). Hradiště střežilo labský brod solné stezky. Jeho slovanské jméno z IX/X století (zvláštnost skloňování: z/do/u Toušeně) přešlo i na vodní hrádek, koncem 13. století součást věnných statků českých královen. Počátkem 14. století se zboží Toušeň stalo lénem pánů z Michalovic. Karel IV. zde sepsal část vlastního životopisu a listinou privilegií potvrdil vykoupení Toušeně z léna pro svého bratra, moravského markraběte Jana a jeho rod. Od markraběte Jošta koupili Toušeň zpět Michalovicové. Za husitských válek byl hrádek obléhán a obsazen vojskem Pražanů za účasti Jana Želivského. Toušeňské statky pak držel i král Jiří z Poděbrad. Počátkem 16. století koupil celé zboží pražský primátor Jan Pašek z Vratu, při hrádku vystavěl renesanční zámek a hospodářství se dvěma dvory, rybníky, štěpnicí, vinicí a chmelnicí. Toušeň se rozrostla v městečko a panství. Po spojení se sousedními majetky Krajířů z Krajku získal Toušeň i s jejími lesy za Labem císař Ferdinand I. pro Českou královskou komoru. Jejím nákladem byl toušeňský přechod přes Labe opatřen dvěma mosty a zámek užíván jako vedlejší rezidence k sídlu Rudolfa II. v Brandýse n/L. Za třicetileté války rozbořili zámek, hospodářské budovy i mosty vojáci švédského generála Johana Bannera. Městys byl obnoven zemědělstvím, rybářstvím a kamenictvím a jako zastávka poštovních dostavníků. Před koncem 17. století zde držel samostatný dvůr Vilém hrabě z Valdštejna. V druhé půli 19. století vzrostla známost Toušeně díky Floriánské pouti, cukrovaru a lázním, založeným na železnatém prameni, užívaném od nepaměti. Po rozšíření o slatinné koupele přilákaly lázně četné významné návštěvníky, mj. posledního rakouského císaře Karla I., básníka Josefa Svatopluka Machara, skladatele Leoše Janáčka, operní pěvce Emila Pollerta a Otakara Mařáka, spisovatele Karla Čapka a Bohumila Hrabala i přední české herečky Zitu Kabátovou a Stellu Zázvorkovou a sportovce Emila Zátopka, Ludvíka Daňka, Jana Železného a Romana Šebrleho.