Obec Baráčníků má v Lázních Toušeni velikou tradici. Do dnešního dne se její členové scházejí, organizují či spoluorganizují řadu významných akcí v městysi.

• Aktuálně mají 35 členů.
• Schází se vždy první pátek v měsíci v 18.00 hodin na rychtě v Požární ulici.
• Organizují či spoluorganizují významné akce v obci.

Z historie:

 

Motto: "Stavět se má na skále, ne na písku!"

Tato slova souseda Krumla platila členům obnoveného spolku baráčníků v Toušeni roku 1929. Jako kdyby vysvětlovala i důvod desetileté přestávky v životě toušeňských baráčníků, kteří svou první Obec ustavili již v roce 1898.
Původně se scházeli v hostinci u Salačů (u Walliánů), poté u Davídků, v roce 1955 se jejich domovem stala bývalá hospoda u Choděrů. Nápis "Ni zisk, ni slávu" v průčelí rychty se prolínal činností celých generací. Nejprve rozvíjeli spolkový život pořádáním bálů, dožínek a výletů. Svou dobročinnost zaměřili na pomoc chudým dětem, sociálně slabým a nemocným členům, tzv. pohřební fond sloužil až do r. 1986.

Po 2. světové válce penězi získanými ze zábavních a kulturních podniků přispívali např. místní škole, užitek přinesl i patronát nad školou mateřskou. Byl zaslán peněžitý dar na budování vesničky SOS. Baráčníci přispívali i na mnohé akce ke Dni dětí, vybudovali autobusovou zastávku a udržovali parčík u Davídků, podíleli se na úklidu hřbitova a údržbě veřejných ploch. Významnou roli sehrál odbor tetiček, který podle svých zápisů z let 1933–1958 byl velice aktivní. Tzv. Mladá chasa tančila Českou a Moravskou besedu na veřejných vystoupeních. Tetičky a sousedé nikdy nezapomínali na starší a nemocné členy, potěšili je návštěvou, gratulací či dobrým slovem.

V současné době baráčníci svou účastí v národních krojích nebo ve svérázu obohacují významné akce v městysi. Žáci místní školy vystupují na jejich valných zasedáních a slavnostech s lidovými tanci ve stylizovaných dětských krojích, jejichž základ pochází z baráčnické výbavy, obohacen obětavými vyučujícími a příznivci.

Toušeňští baráčníci připravují cestovatelské a aktuální besedy, promítání archivních snímků videoklubu, zájezdy a výlety do okolí, svou Toušeň propagují při každé příležitosti.

Pravidelně navštěvují baráčníky v okolních obcích, podílí se na práci I. polabské župy, pražské Veleobce i vydávání baráčnického tisku. Přispívají potřebným po přírodních katastrofách.

Svépomocí byla upravena nová rychta. I když fluidum starobylého sídla u Choděrů zmizelo. Stala se přívětivým místem srdečných setkání a tvořivé spolkové činnosti. Její dveře jsou otevřeny pro každého, kdo ctí zásady slušnosti a sousedské pospolitosti.

Ve své práci se řídí, podobně jako ostatní baráčnické obce, starobylými regulemi, které vznikly v předminulém století. Tak například první oslovení na baráčnickém sedění má toto znění:

„Počestné právo, vážený rychtáři, moudří a opatrní konšelé, milé tetičky, vážení sousedé!“

Konšelstvo Obce baráčníků Lázně Toušeň zvolené na posledním valném volebním zasedání 9. listopadu 2019:

pantatínek – soused František Bareš
panímaminka – tetička Mária Němečková
rychtář – soused Jiří Kučera
místorychtář – soused Petr Šeda
syndik – tetička Alena Šedová
berní – tetička Alena Bílá
vzdělavatelka a gratulantka – tetička Ludmila Konopková
kronikářka a zapisovatelka – tetička Eva Kučerová
slídilové účtů – tetička Nataša Skrzypczyková, tetička Iva Skálová, soused Josef Konopka
praporečník – soused Miroslav Vaňousek
ponocný – soused Josef Konopka
šafářka – tetička Božena Špitálníková
dráb – soused František Bareš

Rychtáři Obce baráčníků Lázně Toušeň:

1. František Černý od 15. 5. 1898 /založení spolku/ do r. 1900 a od r. 1902 do r. 1919
2. Jan Doležal 1900–1901
3. Antonín Živnůstka 1901–1902
4. Václav Válek 1929–1939
5. Václav Hermut 1939–1940
6. Jan Michalec 1940–1945
7. Josef Zvěřina 1945–1949
8. František Vopat 1949–1959
9. František Černý 1959–1969
10. Karolína Jirkovská 1969–1970
11. Jan Zahrádka 1970–2003
12. Jiří Kučera 2003 - dnes

---

Baráčnická píseň

Baráčník být, to má je slast,
milovat vždy svou drahou vlast.
Já rád vždy dám, co mého jest,
bych zachoval svých předků čest.
Ty Čechy mé, vlast předrahá,
jest baráčníků otčina.
Ty Čechy mé, vlast předrahá,
jest baráčníků otčina.

Úkol náš jest čestným vždy být,
vždy darovat, kde nutno jest.
By rád vždy Čech tu v Čechách žil,
by blahobyt vždy u nás byl.
Ty Čechy mé, vlast předrahá,
jest baráčníků otčina.
Nuž spojme se v železný kruh,
při dobrých srdcích stojí Bůh!